Kolik dostanu odstupné?

← Zpět na články

Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne

Právo na odstupné není automatické a závisí na důvodu ukončení pracovního poměru. Zákoník práce velmi přesně definuje situace, kdy má zaměstnanec nárok na odstupné a kdy ne. Je důležité rozlišovat mezi různými typy skončení pracovního poměru, aby jste věděli, na co máte právo.

Organizační důvody

Pokud se pracovní poměr končí z organizačních důvodů (např. zrušení pracovní pozice, reorganizace, nadbytečnost zaměstnance), má zaměstnanec automaticky nárok na odstupné. Výše závisí na délce pracovního poměru:

Pracovní úraz nebo nemoc z povolání

Pokud se pracovní poměr končí z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnanec oprávněn na podstatně vyšší odstupné. Jedná se o zvláštní ochranu pro zaměstnance, kteří utrpěli následky z pracovního prostředí.

Dohoda mezi smluvními stranami

Pracovník a zaměstnavatel se mohou domluvit na skončení pracovního poměru dohodou. Pokud je tato dohoda uzavřena z organizačních důvodů, aplikují se stejná pravidla jako u organizačních důvodů - tedy 1-3× měsíční plat dle délky pracovního poměru. Lze však dojednat i vyšší odstupné, než je zákonné minimum.

Výpověď ze strany zaměstnance

Když si zaměstnanec sám dá výpověď (skončí pracovní poměr na vlastní žádost), obvykle nemá nárok na odstupné. Výjimkou by bylo pouze výslovné ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy by se zaměstnavatel zavinil na skončení (například byl zaměstnanec nucen si dát výpověď kvůli porušení právních povinností ze strany zaměstnavatele).

Ostatní důvody

U ostatních důvodů skončení (například výpověď ze strany zaměstnavatele bez organizačních důvodů, promlčení pojistného apod.) obvykle zaměstnanec na odstupné nemá nárok, pokud to výslovně neujednal s zaměstnavatelem v pracovní smlouvě.

← Zpět na články

Výpovědní doba 2026: Jak správně počítat

Výpovědní doba je doba mezi doručením výpovědi a skutečným skončením pracovního poměru. Správné výpočet výpovědní doby je klíčový pro pochopení, kdy přesně skončí váš pracovní poměr a kdy vám přestane plynout plat. Pokud si to nejste jistí, měli byste se poradit s právníkem nebo odborníkem.

Standardní výpovědní doba

Podle zákona o pracovních vztazích (zákoníku práce) je standardní výpovědní doba dlouhá právě 2 měsíce. To znamená, že po doručení výpovědi obě strany (ať zaměstnavatel nebo zaměstnanec) musí počkat 2 měsíce, než se pracovní poměr skutečně skončí. Tato doba počítá od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi.

Počítání výpovědní doby

Výpovědní doba se počítá na měsíce a začíná prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi. Pokud je výpověď doručena v kterýkoli den měsíce, vždy se začíná počítat od prvního dne příštího měsíce. Výpovědní doba trvá vždy 2 měsíce a skončí poslední den druhého měsíce od jejího počátku.

Zkrácená výpovědní doba

V některých případech je možná zkrácená výpovědní doba. Zkrácená výpovědní doba je 5 dní a uplatňuje se například v případě, že zaměstnavatel porušuje práva zaměstnance nebo pokud je zaměstnanec ve zkušební lhůtě (obvykle 3 měsíce od počátku pracovního poměru). Zkrácená výpovědní doba se počítá na dny, nikoli na měsíce.

Doba během výpovědní lhůty

Během výpovědní doby si zaměstnanec zachovává nárok na plat, na dovolené a na všechny ostatní výhody. Zaměstnavatel nemůže jednostranně změnit pracovní podmínky bez souhlasu zaměstnance. Jakmile výpovědní doba skončí, pracovní poměr automaticky zaniká bez nutnosti jakéhokoliv dalšího právního aktu. Oba subjekty jsou vázány smlouvou až do posledního dne výpovědní doby.

← Zpět na články

Odstupné a daně: Kolik vám skutečně zbyde

Jedna z nejčastějších otázek týkajících se odstupného se týká daní. Mnoho lidí netuší, že na odstupné se vztahují daňové povinnosti a že si je tudíž nemůžou ponechat v plné výši. Je důležité pochopit daňové pravidla, aby jste věděli, kolik si ze svého odstupného opravdu vezete domů.

Osvobozená část odstupného

Zákon umožňuje určitou část odstupného zdanit s nižší sazbou nebo vůbec. Prvních 6 měsíčních průměrných platů zaměstnance je z daně příjmu osvobozeno, pokud je dáno z důvodu skončení pracovního poměru. To znamená, že pokud dostanete odstupné do výše šestiměsíčního průměrného platu, nemusíte z něj platit daň z příjmu (pokud jste rezidentem ČR).

Zdanění odstupného přesahujícího osvobozený limit

Pokud se odstupné pohybuje nad výší 6 měsíčních platů, je část přesahující tento limit zdaňována jako běžný příjem. Sazba daně z příjmů pro fyzické osoby v České republice činí 15%. To znamená, že pokud dostanete například 12× měsíční plat, prvních 6× není zdaněno, ale zbylých 6× bude zdaněno sazbou 15%.

Zdravotní a sociální pojištění

Důležité je vědět, že zdravotní a sociální pojištění se z odstupného platí pouze do výše stanoveného právního limitu. Pokud si zaměstnavatel a zaměstnanec dojednou vyšší odstupné, není třeba platit pojištění z částky přesahující zákonné minimum. To je výhodné právě proto, že se tím sníží skutečný zdaňovací a pojistný základ.

Praktický příklad výpočtu

Pokud je váš průměrný měsíční plat 40 000 Kč a dostanete odstupné ve výši 120 000 Kč (3× měsíčního platu), výpočet je následující: 240 000 Kč (prvních 6×) je osvobozeno, ale zbytek by byl zdaněn, pokud by byl vyšší. V tomto případě je odstupné nižší, takže nepodléhá zdanění. Pokud by byl plat 40 000 Kč a odstupné 480 000 Kč (12×), prvních 240 000 Kč by bylo osvobozeno a zbylých 240 000 Kč by bylo zdaněno 15%, což je 36 000 Kč daně, takže byste si vzali 444 000 Kč.

Kdy se daň odvádí

Daň z odstupného si obvykle odvádí zaměstnavatel při výplatě, podobně jako u běžné mzdy. Na výplatním lístku by měla být jasně vidět výše daně a pojištění. Pokud je výpočet proveden chybně nebo pokud máte pochybnosti, doporučujeme zkontrolovat si výpočet nebo se poradit s daňovým poradcem, který vám jasně vysvětlí, jak je to ve vašem konkrétním případě.